Marcela Vajceová - Hofmanová

Narozena 30. 11. 1941 ve Zlíně, 1956 - 1960 studovala na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti, v roce 1967 absolvovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, ve speciálním ateliéru keramiky a porcelánu u profesora Otto Eckerta.

V rozsáhlém celku prací Marcely Vajceové nalézáme nejen keramiku užitnou a dekorativní, ale také skulpturální, realizovanou v nejrůznějších keramických materiálech. Autorčin originální umělecký výraz využívá plně vláčnosti a plastičnosti hlíny. Modelováním dotváří i lité, duté tvary. Dramatickým řezem otevírá uzavřenost válců a kvádrů, záměrně porušuje jejich stavbu. Touha oživit hmotu, zachytit pohyb vede k hravé těkavé modelaci "nádob". Okázalá volnost a nespoutanost omezuje jejich užitnou funkci. Jsou stvořeny pro radost. Skulpturální keramika vedoucí od kamenných tvarů nejprve celistvých, později rozbitých průniky a hrou světel směřovala přes studie hlav až k dnešním torzům. Nalézáme v nich imanentní příbuznost, vycházející opět z tvárnosti hlíny. Ta v jejích rukou získává tep hned křehký, hned zase prudký a plný. Odtud vychází nerovnost napovězena a nekončící, uvádějící dílo v úzkou souvislost pokud jde o atmosféru a o obsah. Obrazivost zde vystupuje v souladu se schopností objevovat, přinášet to málo světla do příšeří, kde přebývají nekonečné možnosti tvarů a světel, představující se nám jako záblesky viditelné reality.